Na pohárové Silesii jsme vybojovali 3. a 4. místo

Dvaadvacátým ročníkem Silesia Bike maratonu pokračoval v Opavě Český pohár MTB v maratonu. Absolutně nejrychlejším byl na 90kilometrové trati Jaroslav Kulhavý (Česká spořitelna-Accolade), který vítězství vybojoval před týmovým kolegou Markem Rauchfussem a bronzovým Filipem Adelem ve sprintu, až těsně před cílem. Jan Jobánek dojel na 4. místě.

Na nejdelší trať ve větrném a teplém sobotním ránu odstartovaly více než dvě stovky závodníků. Ani noční bouřka nijak výrazně nerozmáčela trať, která z velké části vede terénem po singletracích a kopíruje tok řeky Moravice, a tak se daly očekávat velmi rychlé časy. Již první kopce nadělily startovní pole a na čele se vykrystalizovala trojčlenná skupinka favoritů (Kulhavý, Rauchfuss, Adel), které doplnil Honza Jobánek. Takto pospolu vydrželi až na 70. kilometr.

„Nadělilo se to na desátým kilometru a zůstali jsme dva na dva s klukama ze spořitelny. Místy to byla taková oťukávaná, ale bylo celkem jasný, že to směřuje k závěrečnýmu sprintu. Marek Rauchfuss to v jednom z posledních brdků ještě podržel a Jobra dokázal očesat, takže jsem zůstal na kluky sám,“ řekl Adlík.

„Dojezd jsem znal z minulých let, cílová cesta byla po větru, nebyla úplně ideální na předjíždění a nohy jsem měl ještě docela dobrý, tak jsem to zkusil ze špice. Ještě 100 metrů před cílem to vypadalo na vítězství a celkem jsem tomu věřil, ale nakonec mě kluci ze spořitelny dokázali na poslední chvíli skočit a na mě zbyl třetí flek. Dojezdy patří mezi moje silnější stránky, ale ten z letošní Silesie si určitě za rámeček nedám. Prohra v samotném dojezdu vždycky zamrzí. S výkonem jsem ale docela spokojen a doufám, že to ještě trochu vyladím na domácí mistrák, kde bych se chtěl porvat o medaili,“ popisoval Filip průběh závodu.

Spokojenější v cíli vypadal Honza Jobánek: „Vůbec jsem nečekal, že bych se mohl kluků udržet tak dlouho. Věděl jsem, že první polovina trati bude převážně proti větru, takže když se to v prvních kopcích dělilo, snažil jsem se první skupinky udržet za každou cenu. Sice jsem tam musel jít trochu přes hranu, ale odměnou pak bylo svezení v dobré společnosti tahounů až někam na 70. kilák. Když potom kluci před závěrem přišlápli a já začal cítit, že na mě jdou křeče, tak jsem si z toho rychlíku vystoupil a svým tempem si dojel pro brambory.“

Výsledky ČP Opava 90km